Logo
Lidé

Dotazník citové vazby

Citová vazba (attachment)

Pojmem vztahová vazba rozumíme jedinečné citové pouto mezi dítětem a pečující osobou (nejčastěji matkou). Na utváření citové vazby se podílí opakovaná zkušenost s interakcemi s primární pečující osobou. Jedná se o vztah vznikající na základě bazální důvěry či nedůvěry mezi těmito jedinci a vytváří základnu pro budování vztahů v pozdějším věku (zejména partnerských vztahů).

Teorii vztahové vazby systematicky rozpracoval John Bowlby. Jeho teorie ověřovala Mary Ainsworthová, která na základě pozorování dětí a matek v experimentální situaci položila základy kategorizace typů vztahové vazby.

Tradiční typologie Ainsworthové rozlišuje tři typy vztahové vazby: 1) bezpečnou (jistou); 2) úzkostnou a 3) vyhýbavou.

Bezpečný attachment

Děti s bezpečným typem citové vazby prožívají s matkou bezpečí a jistotu. Mají pocit, že se na přítomnost matky mohou spolehnout, je tam pro ně, když budou potřebovat. Bezpečnou citovou vazbu utváří matky, které citlivě reagují na potřeby svého dítěte. Při odloučení od blízké osoby je dítě v nepohodě, nicméně ihned po návratu je dítě radostné, vyhledává její přítomnost a kontakt.

Úzkostný attachment

Úzkostný attachment pozorujeme u dětí, jejichž rodiče byli dostupní nespolehlivě, střídavě. Projevuje se větší úzkostí a závislostí na pečující osobě. Matka takových dětí někdy citlivě reagovala na jejich poteby, jindy reagovala spíše na svoje potřeby nebo nereagovala vůbec (např. nechala dítě vybrečet). Rodič není emočně dostupný tak, jak dítě potřebuje. Dítě často cítí zcela vědomě potřebu pomoci rodiče, přičemž ale znovu a znovu zažívá, že to, co se mu dostává není to, co potřebuje. Odloučení od matky děti snáší hůře. Při návratu se projevuje tendence ke kontaktu s matkou, ale zároveň i tendence k odporu, vztek.

Matky těchto dětí se nebrání fyzickému kontaktu s dítětem, ale proti matkám s bezpečnou vazbou k dětem reagují méně citlivě na dětský pláč, vystupují méně empaticky. Jejich chování osciluje mezi laskavostí, vřelostí a odmítáním dítěte, je více emočně labilní. V dospělosti jsou lidé s touto vazbou často pohlceni emocemi, bývají zaujatí negativními postoji k vztahové osobě, působí úzkostně, ustrašeně, závisle.

Vyhýbavý attachment

S vyhýbavým attachmentem se setkáváme u dětí, jejichž rodiče byli málo citově dostupní, nedostatečně reagující, chladní, málo vnímaví. Rodiče těchto dětí se zaměřují spíše na praktické potřeby dítěte, ale nevěnují adekvátní pozornost emočním potřebám, potřebě blízkosti. V případě odloučení dítěte od matky nepozorujeme výrazný neklid u dítěte. Po návratu sledujeme ignorování matky.

Matky těchto dětí obvykle charakterizuje menší fyzický kontakt s dítětem, odmítání kontaktu, nejasná komunikace. Dítě od dětství potlačuje emoce. Pro dospělého s tímto typem vazby je charakteristická distancovanost, odstup od intimních vztahů, emoční chlad, znehodnocování významu vztahů, zdůraznění síly a nezávislosti.

Dotazník citové vazby

Následující tvrzení se týkají toho, jak se obecně cítíte ve vztazích (romantických, přátelských, s rodinnými příslušníky apod.). Ke každému tvrzení zvolte číslo z následující škály 1 - 7 (7 - silně platí) podle toho, jak moc s daným tvrzením souhlasíte či nikoli.

  1 2 3 4 5 6 7

Vyhýbavý:

Úzkostný:

(1 znamená minimální intenzitu daného typu citové vazby, naopak 7 představuje maximální intenzitu daného typu citové vazby)

Nikdo nemáme zcela vyhraněný typ citové vazby, všichni máme nějaké znaky jak úzkostné, tak vyhýbavé citové vazby. Výsledné skóre dotazníku ukazuje na dotazníkové škále 1-7, jak moc je Vaše citová vazba spíše úzkostná nebo spíše vyhýbavá.

Zdroj

Česká verze škály Experience in Close Relationship (ECR): pilotní studie posouzení vztahové vazby v dospělosti. Martin Lečbych, Klára Pospíšilíková. 2012. Elektronický časopis ČMPS.